archives

Author(s): Adina REBELEANU Contact / Kontakt / Kapcsolat
Title: ‘Health – The Most Important Dimension of Life Quality? A Rumanian Case Study’
Language: English
Received: 3 August 2006
Accepted: 2 October 2006
Issue: EJMH 1 (2006) 1–2
Pages: 109–124
Section: Case Study
DOI: 10.1556/EJMH.1.2006.1-2.6
Online date: 22 January 2007
Corresponding
author:
Adina REBELEANU
Faculty of Sociology and Social Work
Babes-Bolyai University
Bd. 21 Decembrie 1989, nr. 128–130
R-3400, Cluj-Napoca
Rumania
adinarebeleanu@yahoo.com
Download full text / Herunterladen (Volltext) / Letöltés (teljes szöveg) Download full text
Herunterladen (Volltext)
Letöltés (teljes szöveg)

 

ABSTRACTS 

HRO

Zdravlje – Najvažnija projekcija kvalitete života? Studija na pojedinačnom slučaju u Rumunjskoj: U stručnoj literaturi zadnjeg desetljeća je dokazan čimbenik prema kojem je za razumijevanje kvalitete života potrebno koristiti pokazatelje šire skale. Ovi pokazatelji moraju sadržavati sve one globalne elemente i sve one aspekte koji se odnose na kućanstva, obitelji i privatni život, podrazumijavajući subjektivne projekcije mogućih stanja, osjećaje zadovoljstva, eventualne neispunjenosti/neostvarenosti i frustracije. Dakle, sve se bolje iscrtava pristup zdravlju kao socijalnoj pojavi. Ne može se – a ni ne smije se – zaboraviti činjenicu da je somatsko blagostanje neophodni uvjet socijalnog blagostanja stanovništva. Bilo koja strategija zdravlja – ukoliko se koristi izolirano, zanemarujući ili ne uzimajući u obzir date društvene patologije kao što je nezaposlenost, siromaštvo, visok stupanj kriminaliteta, obiteljeske disfunkcije, alkoholizam – samo će djelomice postići svoju svrhu, tj. osigurati zdravlje cijelokupnog stanovništva. Unatoč tomu što je glavni cilj reforme u zdravstvu povećavanje kvalitete zdravstvenih usluga, poboljšanje zdravstvenog stanja stanovništva, te ukidanje postojećih proturječnosti unutar zdravstvenog sustava, od deset srednjo- i istočno europskih zemalja, koje su se prije 2004. godine prijavile za priključenje Europskoj Uniji, u Rumunjskoj je najniže procijenjena životna dob u trenutku rođenja u usporedbi s prosjekom u Uniji. Učestalost tuberkuloze se smanjila sredinom 80-tih godina, potom je počela ponovo rasti. Više od deset godina otkada su počele gospodarske i društvene reforme, nakon više od pet godina otkada je uveden sustav zdravstvenog osiguranja Rumunji se ipah najviše bolesti.

KLJUČNE RIJEČI
kvaliteta života, percepcija zdravlja, reforma, subjektivno blagostanje (well-being), tranzicija, zdravstveni sustav, zdravstveno osiguranje

CZ

Zdraví – Nejdůležitější aspekt kvality života? Případová studie, Rumunsko: V poslední dekádě se potvrdil fakt, že pro pochopení kvality života je potřebná široká škála ukazatelů. Tyto ukazatele musí zahrnout globální prvky a všechny aspekty vztahující se k domácnostem, rodinám a soukromí, včetně subjektivity pocitu uspokojení nebo nespokojenosti, popřípadě pocitu úzkosti/marnosti. Následkem toho se všeobecný pojem zdraví chápe jako sociální jev. Celkem vzato je sociální blaho lidstva základním požadavkem duševní pohody (somatického zdraví). Jakákoli strategie týkající se zdraví, která nebere ohled na společenskou patologii jako například faktory nezaměstnanosti, chudoby, míru kriminality, dysfunkci rodiny, alkoholismus, zůstává izolovaná. Takováto strategie nedosáhne svého skutečného cíle: udržení dobrého zdravotního stavu občanů. Přestože hlavními cíly zdravotní reformy jsou zvýšení kvality zdravotních služeb, zlepšení a udržení zdravotního stavu občanů, a také snížení protikladů v systému zdravotnictví, odhadovaná průměrná délka života v Rumunsku je nejnižší mezi kandidátskými zeměmi střední a východní Evropy, které hlasovaly pro vstup do Evropské unie před rokem 2004. Výskyt tuberkulózy se v 80. letech snížil, ale potom se znovu začal zvyšovat. Deset let od zahájení ekonomických a společenských reforem a pět let od začátku nového systému zdravotního pojištění je tato choroba pro Rumunsko opět hrozbou.

KLÍČOVÉ VÝRAZY
kvalita života, přechod, reforma, subjektivní blaho, vnímání zdraví, zdravotní pojištění, zdravotní stav, zdravotní systém

GB

Health – The Most Important Dimension of Life Quality? A Rumanian Case Study: In the last decade’s literature it has become clear that in order to adequately understand people’s quality of life it is necessary to use a set of indicators as different as possible. They have to include not only the global indicators, but also aspects that concern households, families and personal life, including the subjective dimension of current conditions, the degree of satisfaction felt as well as dissatisfaction and frustration. The idea of approaching health as a social phenomenon is on the ascendancy. One should not forget the fact that the social welfare of the population is often a precondition of somatic health. Neglecting or ignoring the social pathology aspects inherent to a society (unemployment, poverty, high crime rate, different family dysfunctions, alcoholism, etc.) or treating them in isolation, any health strategy shall only partially reach its major objective, the improvement of the population’s health status. Although health reforms aim to increase the quality of health services, to raise the health status of the population, to reduce health disparities, Rumania had the lowest life expectancy among the ten East and Central European countries that applied for EU membership before 2004. The incidence of tuberculosis decreased until the mid-80s and then started to increase again. More than a decade after starting the reforms in the economic and social areas, and five years after beginning experimenting with the social health insurance system, Rumanians are most afraid of disease.

KEYWORDS
health insurance, health perception, health status, health system, life quality, reform, subjective well-being, transition, pocit zdravia, prechod, reforma, subjektívna pohoda, zdravotné poistenie, zdravotnícky systém, zdravotný stav, životná kvalita

D

Gesundheit – die wichtigste Dimension der Lebensqualität? Betrachtet man die Veröffentlichungen des letzten Jahrzehnts, so wird deutlich, dass man für ein adäquates Verständnis von der Lebensqualität des Menschen eine Reihe möglichst unterschiedlicher Indikatoren benötigt. Diese müssen außer den globalen Elementen auch andere Aspekte wie zum Beispiel Hausstand, Familie, Privatleben sowie die subjektiven Projektionen des aktuellen Zustandes, den Grad der Zufriedenheit und wohl auch den Grad der Enttäuschung und Frustration berücksichtigen. Die Sichtweise von Gesundheit als eine zentrale soziale Erscheinung findet zunehmend Akzeptanz. Man kann und darf nicht außer Acht lassen, daß das soziale Wohlergehen der Bevölkerung Voraussetzung für ihr körperliches Wohlbefinden ist. Jede Gesundheitsstrategie wird ihr Ziel, die Sicherung der Gesundheit, zum Teil verfehlen, wenn sie isoliert agiert und die sozialen Probleme der Gesellschaft, wie Arbeitslosigkeit, Armut, hohe Kriminalitätsrate, familiäre Belastungen, Alkoholismus usw. ausblendet oder ignoriert. Obwohl die rumänische Gesundheitsreform sich zum Ziel gesetzt hatte, die Qualität der medizinischen Versorgung und den Gesundheitszustand der Bevölkerung zu verbessern und die Widersprüche im Gesundheitssystem zu beseitigen, hat Rumänien die niedrigste Lebenserwartung unter den zehn Mittel- und Osteuropäischen EU-Betrittskandidaten vor 2004. Die Inzidenz der Tuberkulose nahm bis Mitte der achziger Jahre ab und steigt seither wieder an. Nach einem Jahrzehnt der Reformen im ökonomischen und sozialen Bereich sowie fünf Jahre nach der Einführung der Sozialund Krankenversicherung haben die Rumänen mehr als alle anderen Angst vor Krankheiten.

SCHLÜSSELBEGRIFFE
Gesundheitssystem, Gesundheitsversicherung, Gesundheitswahrnehmung, Gesundheitszustand, Lebensqualität, Reform, subjektives Wohlbefinden, Übergang

H

Egészség – Az életminőség legfontosabb vetülete? Romániai esettanulmány: Az utolsó évtized szakirodalmában bizonyítást nyert az a tény, hogy az életminőség megértéséhez szükséges egy minél szélesebb skálájú mutatót használni. Ezen mutatónak tartalmaznia kell mind a globális elemeket, mind azon aspektusokat, amelyek a háztartásokra, családokra és a magánéletre vonatkoznak, beleértve a létező állapotok szubjektív vetületeit, az elégedettség, esetleg beteljesületlenség és frusztráció érzetét. Következésképp mindinkább körvonalazódik az egészség szociális jelenségként történő megközelítése. Nem lehet – és nem is szabad – szem elől téveszteni azt a tényt, hogy a lakosság szociális jóléte a szomatikus jólét elengedhetetlen feltétele. Bármely egészségstratégia – amennyiben izoláltan alkalmazzák, elhanyagolva vagy figyelmen kívül hagyva az adott társadalmi patológiákat, mint például a munkanélküliség, szegénység, magas bűnözési ráta, családi diszfunkciók, alkoholizmus – csak részben fogja fő célját elérni, azaz az összlakosság egészségét biztosítani. Annak ellenére, hogy az egészségügyi reform fő célja az egészségügyi szolgáltatások minőségének növelése, a lakosság egészségügyi állapotának javítása, valamint az egészségügyi rendszeren belül létező ellentmondások megszüntetése, a tíz közép- és kelet-európai ország közül, amelyek 2004 előtt jelentkeztek az Európai Unióhoz való csatlakozásra, Romániában a legalacsonyabb a születéskor becsült élettartam, az uniós átlaghoz viszonyítva. A tuberkulózis gyakorisága a ’80-as évek közepén csökkent, majd újra nőni kezdett. Több mint tíz évvel a gazdasági és társadalmi reformok kezdete óta, és több mint öt évvel az egészségügyi biztosítási rendszer bevezetése után a románok félnek a legjobban a betegségtől.

KULCSSZAVAK
egészségbiztosítás, egészségészlelés, egészségi állapot, egészségügyi rendszer, életminőség, reform, szubjektív jól-lét, tranzíció

PL

Najważniejszy aspekt jakości życia? Sytuacja w Rumunii: W powstałej w ostatnim dziesięcioleciu literaturze przedmiotu dowiedziono, że dla zrozumienia jakości życia wskazane jest używanie wskaźnika o możliwie najszerszej skali. Wskaźnik ten powinien zawierać zarówno elementy globalne, jak i specyficzne, dotyczące domostw, rodzin i życia prywatnego, ponadto mieścić się w nim powinny subiektywne aspekty istniejących stanów psychicznych, uczucia zadowolenia, niespełnienia czy frustracji. W ten sposób coraz wyraźniej zarysowuje się podejście do stanu zdrowotnego jako do zjawiska socjalnego. Nie można – i nie wolno – pomijać faktu, że dobrobyt socjalny ludności jest nieodzownym warunkiem dobrego samopoczucia zdrowotnego. Dlatego też jakakolwiek strategia polepszenia stanu zdrowotności całej ludności – stosowana w sposób odizolowany, zaniedbując lub pomijając patologie społeczne takie jak bezrobocie, nędza, wysoki wskaźnik przestępczości, dysfunkcjonalność rodzin czy alkoholizm – będzie mogła osiągnąć swój główny cel tylko częściowo. Pomimo, że głównym celem reformy systemu służby zdrowia jest podniesieniu poziomu usług leczniczych, poprawa stanu zdrowotnego ludności oraz likwidacja sprzeczności istniejących w ramach systemu służby zdrowia, spośród dziesięciu krajów środkowo- oraz wschodnioeuropejskich, które w 2004 r. zadeklarowały wolę przystapienia do Unii Europejskiej, w Rumunii mamy najniższą, szacowaną w chwili urodzin długość życia w stosunku do średniej europejskiej. Częstotliwość występowania gruźlicy zmalała w połowie lat 80-tych, po czym znów zaczęła wzrastać. W ponad dziesięć lat od rozpoczęcia reform gospodarczych i społecznych, i w pięć lat od wprowadzenia systemu ubezpieczeń zdrowotnych Rumuni najbardziej boją się choroby.

SŁOWA-KLUCZE
jakość życia, poczucie zdrowotności, reforma, stan zdrowotności, subiektywne dobre samopoczucie, system służby zdrowia, ranzycja, ubezpieczenia zdrowotne

RO

Sănătatea – Cea mai importantă proiecţie a calităţii vieţii. Studiu de caz din România: În literatura ultimului deceniu a devenit pe deplin argumentat faptul că pentru înţelegerea adecvată a calităţii vieţii oamenilor este necesară utilizarea unui set cât mai diversificat de indicatori. Aceştia trebuie să curprindă atât elementele globale, cât şi aspecte care privesc gospodăriile, familiile şi viaţa personală, inclusiv dimensiunea subiectivă a stărilor existente, gradul de satisfacţie resimţit, eventual insatisfacţie şi frustrare. Se conturează prin urmare, tot mai accentuat ideea abordării sănătăţii ca un fenomen social central. Nu trebuie, şi nu poate fi omis faptul că bunăstarea socială a populaţiei este condiţia, de cele mai multe ori, a sănătăţii somatice. Acţionând izolat, neglijând sau ignorând aspectele de patologie socială inerente unei societăţi (şomaj, sărăcie, criminalitate ridicată, diferite disfuncţionalităţi familiale, alcoolism, etc.) orice strategie de sănătate îşi va atinge doar parţial obiectivul major: asigurarea stării de sănătate a populaţiei. Deşi scopurile reformei de sănătate au vizat creşterea calităţii serviciilor de sănătate, îmbunătăţirea stării de sănătate a populaţiei, precum şi reducerea disparităţilor din sistemul de sănătate, România are una dintre cele mai scăzute speranţe de viaţă la naştere dintre toate statele de referinţă, şi de asemenea comparativ cu media la nivelul Uniunii Europene. Frecvenţa tuberculozei a scăzut până la mijlocul anilor 80, apoi a început să crească din nou. După mai mult de zece ani de la începutul reformelor economice şi sociale, şi după mai bine de cinci ani de la adoptarea sistemului de asigurări de sănătate, românii se tem cel mai mult de boală.

CUVINTE CHEIE
asigurare de sănătate, calitatea vieţii, percepţia sănătăţii, reformă, sistemul de sănătate, stare de sănătate, tranziţie, “well-being” subiectiv

RU

Здоровье – Наиболее важное измерение качества жизни? Изучение на примере Румынии: В профессиональной литературе последнего десятилетия подтверждается тот факт, что показатель, используемый для понимания качества жизни, необходимо рассматривать в наиболее широком диапазоне. Данный показатель должен содержать как глобальные составляющие, так и аспекты, касающиеся бюджета, семейной и частной жизни, включая субъективные проекции создавшихся ситуаций, а также чувства удовлетворенности, несостоятельности, разочарования. Таким образом, все отчетливее вырисовывается понятие здоровья как социального явления. Не нужно, да и нельзя упускать из виду тот факт, что социальное благополучие является необходимым условием соматического благополучия. Любая оздоровительная стратегия, если ее применять изолированно, пренебрегая или не принимая во внимание такие патологии общества как, например, безработица, нищета, семейные дисфункции, алкоголизм, лишь частично может достичь главной цели – обеспечение здоровья всего населения страны. Вопреки тому, что основной целью реформ системы здравоохранения является повышение качества медицинского обслуживания, улучшение состояния здоровья населения, а также устранение противоречий внутри системы здравоохранения, среди десяти центрально-, и восточно-европейских стран, претендовавших на вступление в Европейский Союз до 2004 года, в Румынии наблюдается самая низкая продолжительность жизни по отношению к среднему показателю по Евросоюзу. Частота заболеваний туберкулёзом в середине 80-х годов уменьшается, но вскоре снова возрастает. Именно румыны, после более десяти лет с начала действия хозяйственных и общественных реформ, и по прошествии более пяти лет с момента введения системы медицинского страхования больше всего боятся болезней.

КЛЮЧЕВЫЕ СЛОВА
качество жизни, медицинское страхование, наблюдение за здоровьем, реформа, система здравоохранения, состояние здоровья, убъективное благополучие, трансформация, переход

SK

Zdravie – Najdôležitejšia dimenzia životnej kvality? Rumunská prípadová štúdia: Podľa odbornej literatúry posledného desaťročia sa dokázal fakt, že sa v záujme pochopenia životnej kvality potrebuje používanie indikátora čím širšej škály. Od tohto ukazovateľa sa požaduje zahrnúť globálne zložky aj aspekty, ktoré sa týkajú domácností, rodín a súkromného života, vrátane subjektívnych priemetov existujúcich stavov, pocitu uspokojenia, prípadne nespokojnosti a frustrácie. Následkom toho sa postupne načrtne prístup k zdraviu, ako sociálnemu javu. Nemožno a ani sa nesmie nebrať do úvahy fakt, že sociálna pohoda obyvateľstva je nevyhnutnou podmienkou somatickej pohody (telesného zdravia). Používanie ktorejkoľvek stratégie – v prípade, keď sa to použije izolovane, neberúc do úvahy sociálne patológie, ako sú nezamestnanosť, chudoba, vysoká úroveň kriminality, rodinné dysfunkcie, alkoholizmus – iba čiastočne dosiahne svoj hlavný cieľ, t. j. zabezpečenie zdravia celkového obyvateľstva. Napriek tomu, že hlavným cieľom reformy zdravotníctva je zvýšenie kvality zdravotníckych služieb, zlepšenie zdravotného stavu spoločnosti a riešenie existujúcich protikladov v zdravotníckom systéme, z desiatich stredoeurópskych a východoeurópskych krajín, ktoré boli kandidátske krajiny pre vstup do Európskej únie pred r. 2004, najnižšia pravdepodobná dĺžka života stanovená pri narodení bola v Rumunsku porovnávaním s priemerom v Európskej únii. Výskyt tuberkulózy sa znížil v polovici osemdesiatych rokoch, ale neskoršie zase začal stúpať. Viac ako 10 rokov po začiatku hospodárskych a spoločenských reforiem a viac ako 5 rokov po zavedení systému zdravotného poistenia sa Rumuni najviac boja choroby.

KĽÚČOVÉ POJMY
pocit zdravia, prechod, reforma, subjektívna pohoda, zdravotné poistenie, zdravotnícky systém, zdravotný stav, životná kvalita